středa 26. listopadu 2008
PŘÍHODY strýčka Příhody 2
Pozdní seznámení.
Jsem od přírody nesmírně plachý. Proto mi taky kdysi dělalo velké problémy seznámit se s nějakou ženou. Spolehlivě jsem se červenal, zadrhával, koktal, plácal nesmysly. Tím jsem každou svou potenciální oběť odradil. „Příhodo, Příhodo, takhle to dál nepůjde,“ promlouval jsem stále častěji sám k sobě. A pak začal hledat tu svou pěknou a správnou ženu do života prostřednictvím inzerátu.
Nabídek přišlo dost. Jedna mě zvlášť zaujala. Z dopisních řádků vyzařovala něha, porozumění, nechyběly ani city. Z fotografie na mě navíc hleděla andělská tvář olemovaná zlatými kadeřemi. Domluvili jsme si první rande – v cukrárně na náměstí okresního města. Dorazil jsem tam o dvacet minut dřív, abych si dal na kuráž dvojitý rum. Víla z inzerátu však nešla. Měla zpoždění. Pět, deset, patnáct minut. Nakonec to dělalo půlhodinu.
Vplula do cukrárny a neomylně zamířila k mému stolu. Já na ni nevěřícně zíral a vzápětí uslyšel: „Promiňte, že jsem přišla o něco později. Mrzí mě to.“ Můj rum na kuráž udělal své. Plachost byla ta tam, když jsem na ni vypálil: „O něco? Vy jste měla přijít tenkrát, když vám dělali tu fotku!“
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Dobrý, docela živě si to představuju a směju se na monitor. Hezký den. J.
Už jsem se bála,že si blogování ůplně nechal,když si na blogu nebyl:)^^
Hezký článek:)
Okomentovat