Je vyholování tělesných partií nezbytnost či jen jakási móda?
Nedávno jsem zaslechl v přeplněné tramvaji debatu dvou mladíků. "Musel jsem si oholit prsa. Donutila mě k tomu přítelkyně. Podpaždí si kvůli ní vyholuji už dávno," povzdechl si jeden. "Děláš chybu. Já bych si nic takového nadiktovat nenechal," odvětil na to druhý.
Byl horký letní den a v té lidmi našlapané tramvaji to zrovna moc nevonělo. Právě likvidace pachu potu je jedním z argumentů, kterým se zastánci vyholování ohánějí. Jenže pomůže to? Pokud člověk nedbá na hygienu, může na svém těle zlikvidovat i ten poslední chloupek, a přesto žádnou květinami vonící zahrádku připomínat nebude.
Není už ničím výjimečným, že ženy si skutečně depilují kdeco. Bez výjimky. Mnohé se stávají holátky i v těch tělesných partiích, k nimž se hodně často upírají myšlenky a touhy většiny mužů. Nic proti tomu. Kompletně hladké ženské přirození leckoho vzrušuje - a nemusí to být zrovna pedofil.
Ponechme však ženy stranou a vraťme se k vyholování či depilaci mužských těl. Snad každý mi dá za pravdu, že například hodně chlupatá záda, u některých jedinců málem připomínající opičí srst, hezká a zřejmě ani nijak vzrušující nejsou. Na druhé straně na hustý porost na prsou bývají mnozí muži hrdí. Možná i proto, že takováto hruď se líbí nejedné ženě. Tak proč by se měli svých chlupů zbavovat?
Diskutabilní je to podle mého názoru i s mužským podpaždím. Pomineme-li třeba mladé metrosexuály, zbytek mužské populace se do vyholování této části svého těla nikterak nehrne. Dovedete si třeba představit statného, potetovaného popeláře s čerstvě vyholeným podpaždím? Já tedy ne.
To už spíš pochopím muže, kteří se chopí holícího strojku a s vervou se začnou zbavovat ochlupení o pár desítek centimetrů pod svou více či méně zarostlou hrudí. Po důvodech nepátrejme. Mohou být různé, a nejen hygienické. Jedním z nejčastějších je optické zvětšení jejich nerozlučného kamaráda.
Otázka holit, nebo neholit tak trochu připomíná jinou: Byla dřív slepice nebo vejce? Za onoho chudáka mladíka z tramvaje už odpověděla jeho dívka. Já ho totiž za chudáka skutečně považuji. Proč? Než jsem musel vystoupit, zaslechl jsem od něj ještě jednu větu: "Teď si začala stěžovat, že to škrábe. A tak se musím na těch prsou drhnout co chvíli."
Žádné komentáře:
Okomentovat