Říkali mu Pavoučí muž. Lezl po zdech domů, otevřenými okny se dostával do bytů a uvnitř kradl.
Honza Kudlička byl bývalý horolezec a rád utrácel. Pracovat se mu moc nechtělo, tak není divu, že se stále častěji smutně díval do útrob své úplně prázdné peněženky. Když tak jednou bloumal za teplé letní noci městem, zaujala ho dokořán zející okna bytů. „Ti lidé tam uvnitř si v klidu spí, peněz mají určitě dost. Ale co já?“ zamumlal polohlasně a ruka mu jaksi automaticky sjela ke kapse s peněženkou. Opět prázdnou. Pak ho to napadlo: Pomůžu jim od těch jejich prašulí. Vždyť ne nadarmo se říká, že peníze kazí lidi.
O tři dny později už měl za sebou první úspěšnou výpravu. Do otevřeného okna ve třetím patře paneláku se dostal za pomoci hromosvodu bez problémů. Uvnitř našlapoval tiše jako kočka. Měl štěstí. V předsíni na věšáku viselo sako, v němž našel portmonku s několika tisícikorunami. Sláva, zaradoval se v duchu a stejnou cestou, tedy oknem, byt opustil. Ono to půjde, říkal si už doma, nad hromádkou lehce získaných peněz.
Ne nadarmo se tvrdí, že s jídlem roste chuť. Honza Kudlička podnikal své okenní zlodějské výpravy ve stále kratších intervalech. A nespokojil se jen s krádežemi peněz. Tu sebral mobilní telefon, tam nějaký ten šperk. Dokonce si párkrát užil s mladými ženami, které v bytech spaly. Myslely si, že se vrátil jejich manžel? Nebo jim bylo všechno jedno a jen si rády užily? přemítal čas od času bývalý horolezec. Ale pokaždé nad tím nakonec mávl rukou: Vždyť je to jedno. Hlavně že se zadařilo.
Policisté začali říkat nočnímu fantomovi lezoucímu po zdech domů Pavoučí muž. Jenže ne a ne ho polapit. V jeho spise měli už dvanáct oznámených nočních krádeží. A pak se to stalo. Ve chvíli, kdy si Kudlička radostně a bezstarostně užíval s jednou z okradených žen, se vrátil domů z odpolední směny její manžel. Chlap jako hora. Bleskově vyhodnotil situaci, na nic se neptal a dal nočnímu návštěvníkovi pořádně do těla. Dokonce mu přitom zlomil ruku. Připravil tak Pavoučího muže o poslední šanci uprchnout.
V kriminále se bývalý horolezec přeškolil na vypravěče. Nutno říci, že skvělého. Jeho historky o nočních výpravách poslouchali spoluvězni moc rádi. Možná také proto, že Kudlička nešetřil detaily o radovánkách s paničkami. Jen o tom osudném hromotlukovi se nikdy nezmínil.
Žádné komentáře:
Okomentovat