Blahopřání

pátek 14. listopadu 2008

STĚNY UŠI NEMAJÍ. ZATO UMĚJÍ MLUVIT


O sousedech se můžeme dozvědět všechno. I to, jak často a intenzivně se milují.

Bydlíte v paneláku? Pak určitě tušíte, o čem bude řeč. Správně: o tom, co se děje u vašich sousedů.

S oblibou se říkává, že stěny mají uši. Patrně je to nepřesné. Spíše bych řekl, že stěny mluví. A někdy hodně nahlas. Jak jinak byste věděli, kdy vaši sousedé vstávají, snídají, kdy odcházejí do práce, večeří, jak často (a kvůli čemu) se hádají a také milují.

Někdo s oblibou tvrdí, že byty v panelových domech jsou králíkárny. Neřekl bych. Zvířecí obyvatelé takovýchto kotců se v nich chovají jinak. Páření nevyjímaje. Udělají při něm jakési drrrrrrrrrrr, a za pár vteřin je hotovo. Na rozdíl od většiny lidí.

Mít v panelovém domě náruživé sousedy je něco zcela jiného. Na chvíli vás to může bavit, neboť zvědavost a představivost jsou přirozenými lidskými vlastnostmi. Jenže časem všechno zevšední. A naopak to může člověku začít vadit. Z nejrůznějších důvodů.

Měli jsme v práci kolegu, jenž najednou chodil do práce nevyspaný, se zarudlýma očima. Co se děje? Moc nepije, neflámuje, dítě se jim taky nenarodilo - kroutili všichni hlavou. Kolega mlčel, dál chodil do zaměstnání v hrozném stavu. Dokonce na stole párkrát usnul.

Až na podnikovém večírku, pod vlivem nějaké té dvoudecky vína, se rozpovídal. Do jejich domu se o patro výš nastěhovali noví sousedé. Lidé kolem třicítky. Sympatičtí, bezdětní. A hned na druhý den to prý začalo.

"Neumíte si vůbec představit, jak ta žena při sexu křičí. Je to hotová siréna. A má hroznou výdrž," svěřoval se kolega. Pár posluchačů z řad mužů nechápavě kroutilo hlavou: "No a co?" Vysvětlení následovalo. Novým sousedům prý nestačilo jedno milování za noc. Budili ho svými milostnými akcemi nejméně čtyřikrát až pětkrát.

"A víte, co je na tom úplně nejhorší? Manželce to hrozné řádění vůbec nevadí. Hledí do stropu, vypadá zasněně. A teď mi začala nějak často dávat k večeři smažený celer. Prý abych byl zdravější," rozčílil se dlouhodobě nevyspalý kolega.

Když utichl smích v okolí, kolega dodal: "To jejich dovádění nahoře mě frustruje. Nejsem schopen už skoro ničeho. A na tom nic nezmění celer v jakémkoli množství. Ani kdybych ho jedl třeba pětkrát denně."

Žádné komentáře: