„Terezko, neseď pořád u toho počítače. Venku je hezky, půjdeme na hřiště,“ vyzvala svou osmiletou vnučku babička. Dítě tím sice moc nadšené nebylo, ale poslechlo. Nemohlo tušit, že už za necelou půlhodinu na ně čeká drama.
Žena si na lavičce otevřela knížku a sem tam pohledem zkontrolovala dítě na prolézačkách. Najednou uslyšela jakési podivné zvuky. Co to? Jako by tady někdo střílel ze vzduchovky, napadlo ji. Vzápětí Terezka vykřikla, chytla se za ruku a seskočila z prolézačky. Začala plakat. Vystrašená babička se k ní rozběhla a uviděla na dívčině paži oděrku. Okamžitě přivolala strážníky.
Uniformovaní muži zjistili, že z nedalekého okna skutečně někdo střílel. Naštěstí ne ze vzduchové zbraně, nýbrž plastovými kuličkami z dětské pistole běžně prodávané v obchodech. Střelkyněmi byly dvanáctiletá dívka a její o rok mladší sestra. „Pistoli si vypůjčily od bratrů,“ řekla strážníkům jejich matka. „Teď se obě zamkly v pokoji a nechtějí s nikým mluvit. Ani se mnou,“ dodala. Prý by se rodině zraněné školačky ráda omluvila, jenže neví, kdo to je.
Tato střelba v Brně skončila poměrně dobře. Zarážející však je, že nebyla žádnou výjimkou. Jen od letošního ledna oznámili lidé v největším moravském městě podobných případů už šest. Děti střílely ze vzduchovky z oken nejen v okrajových částech, ale dokonce i v centru. „Měli jsme případ, kdy dítě přišlo po ráně ze vzduchové pistole na vzdálenost osmi metrů o oko,“ konstatovala brněnská soudní znalkyně.
Renomovaná psycholožka specializovaná na děti a mládež zase tvrdí, že příčina je zcela jasná: násilí bývá bohužel prezentováno jako běžná součást života. „Děti to vnímají a takové chování napodobují. Vidí to nejen u dospělých, ale především v televizi a v počítačových hrách,“ podotkla psycholožka.
Žádné komentáře:
Okomentovat