Čeština je jazyk krásný, ale také těžký a občas nesmyslný. Vezměme si třeba takové slovo kapesník. Člověk do něj především smrká, občas jím setře nějakou tu slzu, utře si ruce, případně jej využije i k něčemu jinému (fantazii se meze nekladou, že?).
Tak proč se mu říká kapesník? Co má společného s kapsou? Pravděpodobně to, že se v ní nosí? Vždyť ani to není tak úplně pravda. Ženy si jej ukládají většinou do kabelky, některé taky do záňadří. Přimlouval bych se za změnu. Místo matoucího názvu kapesník by bylo mnohem vhodnější začít používat krásný staročeský a hlavně jednoznačný – čistonosoplena.
Když už jsem se do toho tak pustil, ještě jedna věc by naší rodné řeči určitě neuškodila. Omezení cizích slov a jejich častější nahrazování českými. Jen tak namátkou: třeba šílený epilátor nádherným chlupoškubem.
1 komentář:
Naplno s tebou souhlasím. To "chlupoškub" to je fakt síla. :-)
Okomentovat