Blanka Zkroucená patřila mezi ženy, které muži po právu označují jako náruživé. Jenže měla smůlu. Svého manžela, zahraničního montéra, už téměř rok neviděla. Nevěrná mu být nechtěla a tak se dost trápila. Její kamarádka Simona na tom byla podobně. Jen s tím rozdílem, že lék na onu „nemoc“ znala a užívala jej ve velkých dávkách.
Nemohla se na Blančino trápení dívat. „Vyléčím tě,“ řekla jednoho dne v oněch předlistopadových dobách své kamarádce. A zavedla ji tam, kam chodívala nejméně třikrát týdně. Do luxusní vily, patřící manželce jistého vysoce postaveného politického funkcionáře. Tahle žena byla už za onoho dávného socialismu hodně podnikavá. Přišla na trh s něčím, o čem si tenkrát mohly české ženy nechat jen zdát. Otevřela si totiž půjčovnu vibrátorů.
„Vyberte si. Podle chuti,“ vyzvala socialistická podnikatelka novou zákaznici a ponechala ji v pokoji samotnou. Jen s robertky, jak jim říkala, a taky s hromadou pornografických časopisů. Blanka prvotní šok rychle překonala a do sytosti si užila. Stala se z ní pravidelná návštěvnice vily.
Poměrná drahota servisu, jenž poskytovala politikova manželka, jí nedělala problémy. Manžel montér vydělával dost. „A taky to koneckonců dělám pro jeho dobro,“ zdůvodňovala si Blanka stále častější návštěvy vily.
A pak přišlo zklamání. Jednoho dne odešla s nepořízenou. „Moc mě to mrzí, ale skončila jsem,“ informovala zákaznici sexuální podnikatelka. A pak se rozpovídala o tom, že už nemá co půjčovat. Kvůli jedné zákaznici, která byla ve vilce pečená vařená.
„Všech pět robertků mi včera zničila. Zavařila jim motorky. A člověk, od něhož jsem ta udělátka měla, mi už nová nepřiveze. Prý je to moc riskantní,“ smutně konstatovala politikova manželka.
Žádné komentáře:
Okomentovat