Blahopřání

pondělí 17. listopadu 2008

Z MANŽELKY TCHYNÍ


Rosťa Sháněl byl tím, komu se říká předčasně vyspělý. Už v časné pubertě pokukoval po vnadách zralých žen, jeho vrstevnice ho nezajímaly. Měl to štěstí (nebo smůlu?), že poměrně brzy poznal, jak chutná sex. Zásluhou vedoucí na letním táboře. Vyškolila ho skutečně důkladně. Nikdy na ni nezapomněl.

Ve škole neoslňoval, zato z milostných zkušeností by mohl hned skládat maturitu. Zářezů na jeho pomyslné pažbě přibývalo, se získáváním starších milenek na jednu noc neměl problémy. Stačilo zajít do jisté tančírny, kam se chodívaly bavit paničky vojenských důstojníků a zahraničních montérů. Pohledný mladý zajíček nikdy neodcházel sám.

A pak se to stalo. Jedna z žen byla rozvedená, navíc matka desetileté dcery, což před Rosťou dobře utajila. Úspěšně si vedla i v přesvědčování, že je s ním v jiném stavu, a tudíž si ji musí vzít. "Neboj, budu si tě hýčkat, čeká tě život jako v bavlnce," slibovala mu ještě před oltářem. Hračkou pro ni bylo i vysvětlení, že dítě novomanželovi neporodí. "Potratila jsem," zalhala Rosťovi stručně.

Jako v bavlnce si Rosťa nežil. Ženuška ho přes den vytěžovala mnohými úkoly a v noci vysávala jako citron. To není postel, ale bojiště, napadlo mladého manžela mockrát.Jednou se jí pomstím, zařekl se. A po letech tak učinil. Pro manželku tím nejhorším možným způsobem. Začal se hodně sbližovat s už dospívající dcerou. Do slova, do písmene a hlavně fyzicky. Navíc měl to štěstí, že manželka nic netušila.

"Chci se s tebou rozvést," oznámil ženě nakonec. Nožem, který těmito slovy manželce vrazil do srdce, pak ještě pootočil: "Vezmu si tvou dceru." Stalo se. Z manželky byla rázem tchyně, z dcery manželka, jen manžel zůstal manželem. Před oltářem tvrdil své mladé choti: "Budu si tě hýčkat, čeká tě život jako v bavlnce." A svůj slib se snažil plnit seč mohl.

Žádné komentáře: