Soukromý detektiv si pořádně vydělal i užil. Na účet paroháče, jenž byl jeho bývalým spolužákem.
Má nějakého chlapa. Ta ponurá myšlenka pronásledovala Kamila Strádala už několik týdnů. A taky na něj tvrdě útočila. Nejčastěji večer před spaním, kdy stále častěji slýchával od manželky Radky otřepanou větu: „Promiň, ale dnes ne. Jsem unavená a taky mě bolí hlava.“
Chtěl mít jistotu. Přemýšlel jak na to. Pak si vzpomněl si na spolužáka z vysoké školy, jenž si už kdysi dávno založil jakousi soukromou detektivní agenturu. „To je ono! Pepa mi určitě pomůže,“ zaradoval se Kamil. Netušil, že Pepa je skutečně schopný. Dokonce všeho.
Soukromé očko si nechalo vyplatit tučnou zálohu, vyslechlo detaily Kamilova podezření a vyptávalo se na všechno možné. S Radčinou fotografií v kapse se pak vydalo vstříc pátrání po jejích nejen společenských stycích. Uspělo hned na druhý den. Žena strávila se svým mladým milencem část odpoledne v jakési vile na okraji města. Cestu z auta k domu i potom zpět strávila dvojice v jednom předlouhém vášnivém polibku.
Detektiv Pepa nafotil co mohl. Nechyběla ani fotografie pořízená přes okno ložnice, kvůli níž neváhal vylézt na jeden ze stromů. „A je to,“ zamnul si spokojeně ruce nad první částí svého případu. Druhá spočívala ve schůzce s Radkou Strádalovou. „Mladá paní,“ oslovil atraktivní čtyřicátnici, „něco bych pro vás měl.“ Pak jí ukázal vzorek pořízených fotek.
Žena zachovala chladnou hlavu. „Co za to?“ zeptala se věcně. Dozvěděla se, že buď pět tisíc korun, nebo pět intimních setkání. Spořivá Radka zvolila druhou variantu a za odměnu vyslechla od Pepy radu, aby aspoň občas vyšla manželovi vstříc.
Po týdnu se detektiv setkal pro změnu se svým bývalým spolužákem. „Můžeš být klidný, nic se neděje. Tvá žena je čistá jak lilie. Jo, a tady je účet za mé služby. Dlužíš mi ještě pět táců,“ suše oznámil Kamilovi Pepa. Pak se rozloučil a vydal se za Radkou. Ta mu dlužila poslední splátku.
Žádné komentáře:
Okomentovat