Jsou to čuňata. Nechápu je, nerozumím jim a zvedá se mi z nich žaludek. Dneska jsem jich zase několik potkal. Jdou před vámi, za vámi, nebo nedejbože vedle vás a vtom: Chrch! Prásk! Zkrátka odporní, hnusní plivači.
Dělí se na dvě věkové kategorie. Hodně mladí kolem sebe plivou zřejmě z jakési frajeřiny. A často. Možná si myslí, že jsou tím zajímaví a dokonce i možná přitažliví. Ti starší rozdávají své odporné hleny pravděpodobně hlavně proto, aby se jich zbavili, aby si ulevili. Frekvence jejich plivání není tak častá, ale o to důkladnější.
Kolikrát si říkám, jak se tihle lidé vyrovnávají se zmíněnými zvyky a zlozvyky doma. Plivou kolem sebe taky v kuchyni? V obýváku? V ložnici? Nebo se disciplinovaně a překvapivě uchylují na toaletu? Nepatřím k přehnaně zvědavým lidem, ale rád bych k nim domů nakoukl. Jen na chvilku. Na to, jak to tam vypadá.
Možná je však lepší, že tohoto pohledu zůstávám a zůstanu ušetřen. Třeba by se mi zvedl žaludek, jehož snížením rozhodně netrpím. Ani po jeho nějakém zvyšování netoužím. To už si raději nad těmi lidskými čuňaty pěkně poctivě odplivnu. Doma na toaletě. Do mísy.
2 komentáře:
doma chrchlají do umyvadla....musím říct, že právě kvůli takovým, jsem přestala jezdit ráno MHD - pach cigaret a chrchlající chlapi(zdůrazňuju chlapi) mě donutili (teda můj žaludek)vystoupit už na 3. zastávce v 5 ráno. To byly jízdy.Když další várka uchrchlanců jela až za 30 min.
Mám podobné pocity. Chrchlající a odplivující mladík však nedokáže předčít chrchlající a odplivující slečnu. I to jsem zažila, bohužel...
Okomentovat