„Vidím ti až do žaludku,“ zaslechneme občas od někoho. Případně to někdy sami použijeme. Buďme rádi, že ve skutečnosti tomu tak není. Náš život by totiž vypadal úplně jinak.
Onen hluboký rentgenový pohled by nám třeba odhalil, že kolega v práci se sice tváří jako největší kamarád, ale ve skutečnosti na nás pravidelně donáší nadřízenému. Že manželka při častém pomlouvání sousedky ve skutečnosti myslí na souseda, jemuž už nějakou dobu nadbíhá. A že našemu dospívajícímu dítěti se při výchovných momentech derou na jazyk slova související s ústy a místem, kde záda přecházejí v nohy.
A naopak? Jak by se nám líbilo, kdyby kamarád od piva věděl, že ho máme za těžkého podpantofláka? Kdyby šéf z našeho žaludku vyčetl, že je neschopný kariérista, jenž se obratně zbavuje lidí, kteří by mohli jeho pozici ohrozit? Nemluvě o úřednících za různými přepážkami. Pokud by věděli, co si o nich skutečně myslíme, osladili by nám už tak nepříjemné návštěvy úřadů ještě víc.
Buďme rádi, že nikdo nikomu do žaludku nevidí. Obrazně ani ve skutečnosti. V tom posledně jmenovaném případě by to také nebyl příjemný pohled.
3 komentáře:
Krásný den Jardo :°)
A co ti chudáci, co někomu "už dlouho leží v žaludku"? :-))
Ty jsi mistr slova. Fakt výstižné a vtipné. U předchozího komentáře se mi nezobrazilo jméno, už to zase neumím - Magliska
Okomentovat