Večerní vrátnice velkého, významného, veledůležitého výzkumáku. Vrátnému Vyžrálkovi vyprahlo. Vypil víno, vodku, vermut. Vzápětí vyspával. Vrzla vrata, vešel Vyžrálkův vedoucí. Ve vydýchaném vzduchu viděl vodkou vyčerpaného vrátného. Vzteklý vedoucí vyřvával, volal, vyčítal, vyhrožoval.
Vysoké vedení výzkumáku výjev vyhodnotilo. „Vyvrhel,“ vykřikovalo. Vrátného Vyžrálka vyhodilo. Vrátný vzdychl, vrátil výzkumáku veškerý vypůjčený vercajk, vyšel ven. Viděl výčep, vinárnu. Vypité víno vydané vysloužilým, vysokým vrchním Vosáhlem vyplavilo Vyžrálkovi veselé, vzrušující vzpomínky. Vydatně vypíjel.
Vinárna vyplivla Vyžrálka ven. Velkou většinu vína vyvrhl. Vzal vlastní velký vak, vykročil. Viděl videopůjčovnu. Veselá vedoucí, vnučka velitele výzkumáku, Vyžrálka velmi vítala. Vrátila včera vypůjčenou vývrtku, válenda ve videopůjčovně vzápětí vrzala, Vyžrálek vzdychal. Vtom vrhnul víno.
„Vypadni!“ vykřikla vedoucí videopůjčovny. Vzlykající Vyžrálek vyšel ven. „Vůl, velký vůl,“ vyprávěl večer vlastní vnučce Vendě.
3 komentáře:
Jak tě tak pozoruju (spíš čtu), tak bys mohl vydat knihu. Těch povídek co jsi napsal, zamyšlení co ses nazamýšlel... To by vydalo na tlustou knihu. Já bych si ji rozhodně koupil!
Třeba na to jednou dojde, Michale. Každopádně Ti děkuju za kompliment. J.
Vždy vynikající, vždy výborně vymyšleno.
Okomentovat