PODEZŘENÍ

Čím dál častěji večer tvrdí, že je unavená, že ji bolí hlava. Zvlášť po těch jejích služebních cestách. Přitom vždycky bývala taková náruživá. A to jsme spolu jen pět let. Určitě někoho má, říkal si Jeroným Ocásek.

Červíček pochybností začal hlodat v jeho hlavě někdy před půl rokem. A nepřestával. Za tu dobu dostal Jeroným několik nápadů, co všechno by mohl udělat, aby se těch svých pochybností zbavil. Od najmutí detektiva až po přímou otázku z očí do očí. Ničeho se ale neodvážil. Bál se výsledku.

Také dnešek trávila jeho žena na jakési služební cestě. A červíček v Jeronýmově hlavě hlodal tak, jak snad ještě nikdy. Snažil se ho utopit v pořadí už pátým pivem a stejným počtem panáků. Marně. Poněkud zakaleným zrakem pohlédl na líbající se dvojici na televizní obrazovce, poté jeho oči sklouzly k psovi, pospávajícímu u jeho nohou.

„Závidím ti. Ty takové problémy nemáš,“ pronesl směrem ke zvířeti. Pes uslyšel důvěrně známý hlas, otevřel jedno oko, vzápětí je zavřel a znovu spokojeně usnul. Totéž se po chvíli nechtěně podařilo i Jeronýmovi. V pohodlném ušáku mu klesla hlava, pod zavřenými víčky mu jeho podvědomí promítalo film, v němž si jeho manželka užívala s mnoha atraktivními muži. Putovala z náruče do náruče, rozdávala sladké úsměvy. A nejen ty.

Jeroným spal ve svém oblíbeném ušáku spánkem opilců a jeho podvědomí nebylo tak daleko od pravdy. Jeho žena sice žádného milence neměla, ale ani nejezdila na služební cesty. Pod jejich zástěrkou točila porno. Jen tak pro radost. Protože ji to moc bavilo.