Blahopřání

sobota 3. ledna 2009

DIVOKÝ VEČÍREK


V rozlehlé pivnici to hučelo a hlučelo. Bylo narváno. Výčepní jen tak tak stačil pro žíznivé roztáčet pěnivý mok. U jednoho ze stolů seděla čtveřice mladých kamarádů. Byli v dobré náladě a v tuto chvíli žili vzpomínkami na nedávný večírek u jednoho ze společných známých.

„Řeknu ti, že něco takového jsem ještě nezažil. To teda byla jízda. Co říkáte na toho Roberta? Už jsem si myslel, že má snad umělý žaludek. Co ten toho vypil! Ale nakonec hrozně ohodil stěnu obýváku,“ vracel se k večírku Karel. Se svou trochou do mlýna přišel i Radim. „Mě zase zaujaly všechny ty kočky, co tam byly. Nádherné, přítulné, neodolatelné a hlavně štědré,“ rozplýval se.

„To máš teda pravdu,“ přidal se Daniel. „Když jsem si šel umýt ruce, v koupelně jsem nechtě vyrušil jednoho kluka. Obšťastňovaly ho tam hned dvě překrásné sexbomby. Nechal jsem ruce rukama a vycouval. I když nerad,“ posmutněl ještě teď Daniel.

Trojice mladíků omílala vzpomínky na bujarý večírek ze všech stran. Jen čtvrtý zarytě mlčel. Se zájmem poslouchal kamarády, ale neřekl jediné slovo. Do peprné debaty se odvážil vstoupit teprve po hodné chvíli: „Kluci, tam to muselo být fakt moc dobrý. Byl jsem tam taky?“

Žádné komentáře: