Franta je vykuk. Chodí a půjčuje si peníze. Tu padesátku, tam stokorunu. Občas něco vrátí a spoléhá na dobrotivost svých věřitelů. Taky na to, že tito lidé časem buď úplně zapomenou nebo se v oněch častých nízkých půjčkách pro nepřehlednost přestanou orientovat.
Pepa je člověk úplně jiného zrna. Stokoruny mu nestačí, půjčuje si nejméně pětistovky. Napoprvé je podle dohody spolehlivě vrací, napodruhé už nereaguje. Okruh jeho věřitelů se neustále rozrůstá a taky rozšiřuje. Z pracoviště až kamsi do nedohledna.
Každý něco dlužíme. Teď možná namítnete, že jste si v životě nevypůjčili ani korunu, že jste v tomto ohledu čistí jako lilie. Jenže dluhy nemusí být synonymem jen pro peníze. Můžeme dlužit v podstatě cokoli. Jiným i sami sobě.
V dospělosti si třeba často vyčítáme, že jsme se v mládí víc nevěnovali cizím jazykům. Teď nás to mrzí a litujeme toho. Při problémech našich dospělých dětí začínáme pochybovat, zda jsme se jim věnovali opravdu dostatečně. Zda jsme jim věnovali dost pozornosti i lásky. Na pohřbu blízkého člověka si pak uvědomíme, že i jemu něco, bohužel nenávratně, dlužíme. Například alespoň jednu návštěvu u jeho předsmrtného lůžka, z něhož se mu už vstát nepodařilo.
Dluhy jsou různé. A já jsem skutečně přesvědčený, že je máme každý. Některé se nám už splatit nepodaří, jiné ještě vyrovnat můžeme. Tedy pokud chceme. Nevím jak vy, ale já teď jdu dělat inventuru. Čeho jiného, než svých dluhů.
5 komentářů:
Hezké... Nerada bych ti byla dlužna komentář k takovému článku.
Ahoj! Ohledně vracení půjček a zacházení s vlastními penězi (jak je vydělat, investovat atp.) znám jednu bezvadnou knížku. Nazývá se "Nejbohatší muž v Babylóně". Doporučuji přečíst.
Hm, jeden dluh opravdu máš. Splatit by šel.
Nezbývá mi než souhlasit. Ne všechny dluhy lze vyčíslit v penězích. A třeba jen zůstat někomu dlužen omluvu se nám může nepříjemně vrátit ve chvíli, kdy to nejméně čekáme. J.
Také se říká, když se chceš zbavit přítele, půjč mu peníze.
Okomentovat