Muž je lovec a žena jeho potenciální oběť. Alespoň se to snad odnepaměti tvrdí. Nechci o tom polemizovat. Zvlášť poté, co jsem docela nedávno vyslechl zážitek jedné své známé.
„Neviděli jsme se sedmnáct let,“ vyprávěla pětatřicetiletá svobodná matka. „A nebyl v tom rozdíl jen oněch let, ale i mých dvaceti kilogramů,“ podotkla vzápětí. Pak se rozpovídala o tom, jak ji onen muž pozval na schůzku.
„Roky se vymazat nedají vůbec a těch dvacet kilo v podstatě taky ne. Srazila jsem pouhá dvě. Taky hodně nakupovala. Prádélko, kabelku, botičky a tak. Však to znáš. Jo, a abych nezapomněla, vypatlala jsem na sebe spoustu samoopalovacího krému. Ještě den před cestou jsem jej mazala na některá místa na svém těle, kde předtím jaksi nezabral,“ líčila.
Chtělo se mi smát, ale smích jsem potlačil a poslouchal dál. „Tak za ním jedu skoro přes celou republiku a těším se na to, co bude. Zavedl mě do jakéhosi penzionu. Po dvou hodinách se stále častěji díval na hodinky a pak mi dal najevo, že náš čas vypršel. Já vím, je tak trochu ženatý, ale stejně... Co bys na to řekl?“ zeptala se mě.
Neřekl jsem nic. Jen pokrčil rameny a doposlouchal kamarádčin zážitek až do konce. Dozvěděl se, jak ve svém novém kabátku, poněkud rozcuchaná a částečně neupravená šla kolem recepce a zaslechla odtud poněkud provokativní zvolání „na shledanou.“ Jak jí onen tak trochu ženatý muž zdůrazňoval, aby jela opatrně, protože i na dálnici to klouže.
„Ani nevím, jestli jsem jela opatrně. Ale jedno vím jistě. Bulila jsem jako kráva a říkala si, že kráva taky jsem,“ vzpomínala žena na rande, od něhož si tolik slibovala. Dokonce i teď se jí v očích zaleskl náznak slz.
Muži - alespoň někteří - jsou zkrátka skutečně lovci, kteří si s potěšením dělají na pažbách svých pomyslných zbraní zářezy. A svým obětem větší či menší šrámy na duši. Jenže: nemohou si za to někdy ty oběti taky trochu samy?
4 komentáře:
Děkuji za přání a věřím, že i tvůj poroste jako houby po dešti nebo jako bambus - článek, jehož odkaz je na konci tohoto komentáře, velice zajímavý, doporučuji přečíst. Mnoho dalších úspěchů! Tvé články jsou více než skvělé.
Tady je ta adresa: www.dreamlife.cz/osobni-rozvoj/inspirujici-pribehy/poselstvi-bambusoveho-seminka-vytrvalost-v-kazdem-z-nas/article.html?id=1176
Obeti si za to nekdy samy muzou. Jenze, Jarousku, jsme jen krehke nadoby a lovci byvaji tak neodolatelni, povetsinou,umi fantasticky tancovat kolem fraucimoru, k tomu pridej pocit vyjimecna, ze zrovna ja budu ta, kvuli ktere vse bude jinak a tak :-). Nastesti nemluvim ze sve zkusenosti. (i kdyz jen malem...). ;-)
Jasný doklad toho, že každý z nich očekával od onoho setkání něco úplně jiného. J.
Okomentovat