Říká se, že jsme národem pivařů. To číslo, které uvádí, kolik pěnivého moku vypijeme ročně na hlavu, si už nepamatuji. Jen vím, že bylo skutečně ohromující. Ani já dobře vychlazeným pivem majícím ten správný říz nepohrdnu. Zvlášť v horkém létě, kdy nápoj málem zasyčí na jazyku i v hrdle. Ale naštěstí nejsem na pěnivém moku ani trochu závislý. Na rozdíl od kávy.
Kafe musím mít denně. Nejlépe alespoň dvakrát. Ranní, krátce po probuzení, je pro mě startem do nového dne. Odpolední, někdy i večerní, pak doplněním pomyslné nádrže pohonných hmot v mém těle. Na rozdíl od mnohých jiných lidí je mi úplně jedno, v jakém provedení do sebe kofein dostávám. Nejraději mám sice kávu rozpustnou, ale nepohrdnu ani překapávanou či kolikrát zavrhovaným turkem. Na provedení nezáleží, zato na obsahu, vlastně kvalitě, ano. A hodně.
Někdo tvrdí, že kafe má být černé jako noc a sladké jako láska. Souhlasím. Není nic horšího než takzvaná hrušková voda. Tedy průhledná káva připomínající dešťovou vodu tekoucí nějakou blátivou polňačkou. Vím, o čem mluvím. Život mě donutil nespočet takovýchto nápojů vypít. Ze slušnosti, na návštěvách, nebo při služebních akcích. Můj organismus se sice bránil, ale neubránil. Musel ty patoky vstřebat. Bohužel.
Říkáte, že jsem mlsný? Poživačný? Vybíravý? Nemyslím si to. Jsem takový, jaký jsem. Kávomil.
3 komentáře:
Ahoj. Ten počet litrů je myslím asi něco kolem 150 či 160 litrů na hlavu. Jen pro informaci. Přeji mnoho dalších úspěchů a vše nejlepší do roku 2009!!!
Začínáte mi mluvit z duše. Jsem také kávomil. Hrušková voda, fakt BRRRRRRRRRR.Nejraději mám obyčejného turka, pěkně hořkého. Sladké kafe nemusím. Lásku? To jo?! Jana S.
Já říkám těm nechutným patokům švestková voda. A nejhorší je dostat kafe u lidí, kteří si ho sami nevaří a mají ho jen pro občasné návštěvy stářím vyčichlé a chuti zatuchlé. To je potom ta pravá zkouška slušného chování něco takového vypít a ještě se u toho usmívat. J.
Okomentovat