Blahopřání

pondělí 1. června 2009

TAKOVÝ SMUTNÝ PŘÍBĚH


Zastřeleného tátu našel v kuchyni syn.

Byl to pro ni šok. Od sebevraždy jejího manžela uplynulo už několik let, ale devětačtyřicetiletá Brňanka Jarmila na ten den zapomenout nemůže. A co bylo úplně nejhorší, svého mrtvého tátu tenkrát našly doma školou povinné děti.


„Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může stát. A dodnes nevím, co toho bylo příčinou,“ vrací se do minulosti žena, která tehdy bydlela v jednom z nejhezčích a nejvýše položených brněnských sídlišť. Věděla, že její manžel má zbraň a vlastní ji legálně. Ale nemohla tušit, že právě pistole ji připraví o manžela a děti o otce.


„Desetiletý syn se tehdy vracel ze školy. Našel tátu v kuchyni u stolu s prostřelenou hlavou. Muselo to pro něho být hrozné. Ten pohled...,“ má ještě teď slzy v očích Jarmila. „Krátce po něm přišla domů mladší dcera. Také ona mrtvého tátu bohužel viděla,“ dodává žena.


Musela se odstěhovat, bylo to prý šílené. Pro ni samotnou i pro obě její děti. „Kdykoli slyším nebo čtu slovo sebevražda, běhá mi mráz po zádech,“ říká i po letech Jarmila.

Žádné komentáře: