Oba manželé už před časem překročili sedmdesátku, jeden druhého znal jako své boty. Nic je nemohlo překvapit. Ženě však začínalo čím dál víc vadit mužovo celoživotní puntičkářství. Ty tam byly doby, kdy se chování bývalého vojáka v duchu smála. Několikrát tenkrát dokonce málem vyprskla nahlas.
Dětem kontroloval pořádek ve skříních, učil je správně (tedy jednotně) stlát postele, kontroloval, jak mají vyčištěné boty. Pokud byl ráno doma, organizoval jakési raporty. Kdo kam a s kým dnes půjde, kdy se vrátí. Taky ho zajímalo, kolik obě děti (dokonce už jako dospívající) utratily.
Dcera měla štěstí, že si namluvila taky vojáka. Otcem důkladně vycepovaný syn pro změnu smůlu. Svou přesnost, pracovitost a pořádkumilovnost dal najevo hned své první lásce tak brzy, že dívka ho pevně uchopila, už nepustila a přivedla k oltáři. V pátém měsíci těhotenství. Zda je dítě jeho, se důstojníkův syn nedozvěděl nikdy. Zato novomanželčinu lenost, nepořádnost, hašteřivost a lásku k alkoholu odhalil bleskově.
Tak či onak, oba potomci byli rádi, že domov opustili a mohli si budovat svůj, že už nemusí žít polovojensky. Exvojákova manželka tu možnost neměla. Ba co víc, stala se doma jakýmsi jediným hromosvodem drilu, který z bývalého důstojníka nadále vytrvale a nepřetržitě vyvěral.
S rukou v bílé rukavici kontroloval, zda není někde prach. Zkušebně vysával, aby dokázal, že úklid v bytě je nedostatečný. Rovnal do řady tuby a kelímky na poličce v koupelně, přerovnával věci ve společných skříních. A hlavně se denně rozčiloval nad články v novinách nebo časopisech. Tak jako dnes.
„To je neuvěřitelné. O vodě pořád píšou jako o životodárné tekutině. Jenže ona je taky smrtonosná. Vždyť kolik lidí se už utopilo, kolik jich připravila o život. To nenapíše nikdo,“ křičel a současně zuřivě mlátil tiskovinou do stolu manžel.
„Voda je o život nepřipravila. Připravili se o něj sami. Hloupostí a nerozumem. Lidi zabíjejí hlavně zbraně v rukou vojáků,“ dovolila si oponovat žena. Vzápětí toho litovala. Na její hlavu se snesla demagogická smršť argumentů, že tomu tak není, že jednoznačným vrahem rozsévajícím smrt je voda.
Nemohla tušit, že tentokrát měl bývalý voják pravdu. O týden později začaly záplavy. Velká voda z blízké řeky si s jejich starým domkem pohrála jako s krabičkou sirek. Oni byli uvnitř.
1 komentář:
s odstupem času musím podotknout, že toto je hrozivý článek - po přečtení tohotio článku, jsem odšrtla "zajímavý", jelikož je,ale večer u zpráv, kdy velká voda pohřbila 3 lidi někde na Moravě se mi podvědomě vybavil tento tvůj prorocký článek.a taky mě napadlo, jestli se taky mohli před smrtí takhle dohadovat.....až jsem se lekla.asi moc uvažuju. (blbost, co?)
Okomentovat