Motorkáři prý jsou dobrovolnými dárci orgánů. Není tomu tak. To, co po nich zbude, je většinou nepoužitelné.
Mnozí lidé často a rádi říkají, že motorkáři jsou dobrovolnými dárci orgánů. Lékaři tvrdí něco jiného. Z lidí na jednostopých vozidlech, kteří do cíle cesty nedojedou, toho podle nich pro potřebné nemocné moc nezůstane. Taky názor. Profesionální a objektivnější.
Motorkáři tvoří kapitolu samu o sobě. Jezdit pomalu nedokáží, riskují své životy a mnozí z nich dokonce i počítají, že zemřou předčasně. Dopravní nehody, které končí jejich smrtí, jsou si podobné jako vejce vejci: motorkář se rozplácne o auto, které jede před ním.
Každý je strůjcem svého života i svého štěstí. Jen se mi zdá, že nejedna smrt mladého člověka na motocyklu je zbytečná. A taky že je jich nějak moc. Ale říkat to některému z motorkářů je marné. Na tohle oni neslyší, žijí ve světě rychlosti a riskování. Bohužel i za cenu smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat