CHLAPI PRÝ NEBREČÍ. NENÍ TO PRAVDA

„Seš zase protivnej,“ říkával jsem mu ve chvílích, kdy hladina alkoholu v jeho krvi dosáhla určité výše a on se k ostatním choval poněkud svérázně. Pokaždé se na mě podíval tím svým zkoumavým pohledem, prohodil něco jako „jo?“ a začal se mírnit. Neříkával jsem mu to rád. Teď bych to ale udělal s chutí. S velkou chutí. Jenže to nejde, už tu větu ode mne nikdy neuslyší. Nemůže.

To dopolední zazvonění mého mobilu se ničím nelišilo od desítek či stovek jiných. Jen onen ženský hlas v přístroji už od počátku věštil něco špatného. Smutného. Tragického. Irena tam kdesi na druhém konci pomyslného drátu vzlykala, brečela. „Svaťa,“ vypravila ze sebe konečně mezi vzlyky. Dál mluvit nemusela. Já už to tušil, já to dokonce věděl. „Umřel,“ uslyšel jsem vzápětí z mobilu.

Se mnou se zatočil svět, nohy zeslábly, v hlavě mi hučelo a cosi vířilo. Šok se tam mísil se vzpomínkami a jako bych slyšel někoho říkat: „To není pravda! To nemůže být pravda!“ Bohužel byla. Je. Odešel mi bývalý kolega z práce a taky nejlepší kamarád. Náhle, nečekaně, beze slova rozloučení.

Sám se s životem rozloučil v daleké Francii, na konci poznávacího zájezdu po stopách druhé světové války. Na lavičce na tržišti mu vypovědělo poslušnost srdce. „Byl tam šťastný a spokojený,“ dozvěděl jsem se od známého, s nímž Svaťa tu cestu podnikl. Pak se odmlčel a po chvíli dodal: „Neumíš si představit, co to je, když ti nejlepší kamarád umírá v náručí. Když umře a ty se z té ciziny vracíš domů sám.“

S očima plnýma slz jsem mlčel. Definitivně mi došla slova. Nezkrotný vír v hlavě se poněkud zmírnil, teď tam donekonečna kolovala jedna jediná myšlenka: „Svaťa už není, nebude, už ho nikdy neuvidím, už si spolu nikdy nedáme byť jen jediný, jeho tolik oblíbený rum.“

Ještě pořád tomu jaksi nemohu věřit, ještě pořád jsem to nevstřebal. I když vím, že je to pravda. Smutná a bohužel nevratná pravda. Po Svaťovi ve mně zůstává nekonečné pusto a prázdno. Vyplnit je nemůžou ani ty nejhezčí a nejveselejší vzpomínky na něj. Říká se, že chlapi nebrečí. Není to pravda.