Blahopřání

pátek 17. dubna 2009

PŘÍHODY strýčka PŘÍHODY (20)


S ŽENAMI BÝVÁ KŘÍŽ
Manželka celý život toužila po pořádném kožichu. Nedávno měla narozeniny, kulaté. Tak jsem sáhl do svých tajných úspor a dal jí na něj peníze. Vhrkly jí slzy do očí. „Teda, Příhodo, to jsem vůbec nečekala. Víš, že tě i na stará kolena pořád miluju?“ povídá mi.
Na druhý den se vrátila domů bez kožichu, zato opět se slzami v očích. „Co se stalo?“ nervózně jsem vyzvídal. Rozbrečela se naplno. „Proda-vač-ka,“ doprovázela vzlykavě to své slzavé údolí. Chvíli trvalo, než mi ten svůj pláč vysvětlila. „Měli tam jeden takový moc krásný kožich. Vyzkoušela jsem si jej a padl mi jako ulitý. Pro jistotu jsem se zeptala, jestli vydrží déšť, zimu a plískanice,“ povídá manželka. A pak se rozbrečela znovu. Nakonec jsem z ní důvod breku i nekoupení kožichu vypáčil. „Víš, co mi ta fiflena za pultem odpověděla? Prý: Paní, už jste někdy viděla lišku s deštníkem? Urazilo mě to, tak jsem šla pryč,“ štkala žena.
S manželkami bývá někdy kříž. Já si na tu svou stěžovat nemůžu, je poměrně hodná. Na rozdíl od jiných, které život povýšil na generálky nebo v lepším případě plukovnice. Jednu takovou má doma kolega z práce. Užil si s ní své a určitě ještě užije. Tuhle mi vykládal, jak mu zas cosi vyčítala, jak na něj hulákala a nakonec si vzala do ruky ještě paličku na maso.
„Tak jsem raději rychle vlezl pod postel,“ přiznal kolega. „Pod postel? To jsi pěkný zbabělec. Copak takhle se chová chlap?“ vystartoval jsem na něj. Ten posera se na mě podíval a říká: „Jaký zbabělec? Tos neviděl, jak jsem z té postele na ženu drze vykukoval!“
Tenhle náš rozhovor vyslechl jiný kolega. Starý mládenec, který se místo s ženou oženil s myslivostí. „Dobře vám tak, vy ženáči,“ utrousil výsměšně. „Já věděl, co dělám. Stačí mi můj věrný pes. Sice sem tam zavrčí, zaštěká, ale je mi věrný a hlavně nebere do tlapy žádné paličky na maso,“ pochvaloval si. Pak z něj ale vypadlo, že také on má se svým psem - vlastně kvůli němu - občas problémy.
Nedávno mu šel koupit novou misku na vodu. Úlisný prodavač mu vnucoval jakousi luxusní, s nápisem PRO PSA. Prý aby nedošlo k záměně. „Byl neodbytný, tak jsem mu řekl, že ji nechci a nekoupím si ji. Protože můj pes neumí číst a já vodu zásadně nepiju,“ dozvěděli jsme se.
Holt s manželkami bývá někdy kříž, ale s prodavači a prodavačkami taky.

2 komentáře:

S.aba řekl(a)...

vtipné.já bych si kožich na sebe nevzala brrr. i při omaku mi přijde to jako zdechlina.

Anonymní řekl(a)...

Ahojka,já jsem kdysi chtěla být "generál",ale nějak mě to nebavilo...mám raději rovný vztah...ani nevím,jestli je to mým partnerem nebo mnou!