Nebýt toho, že mě ta žena na ulici sama oslovila, vůbec bych si jí nevšiml. Byla úplně obyčejná. Pozdně středního věku, ani krásná ani škaredá. Zkrátka taková tuctová.
„Pane, máte chvilku čas?“ zeptala se. Aniž počkala na mou odpověď, hned pokračovala. „Lidé by měli znát svou budoucnost, aby se mohli těšit na to dobré a bránit se tomu špatnému. Ukažte mi ruku, já vám řeknu, co vás čeká,“ vypálila na mě.
Tentokrát už jsem si s reakcí raději pospíšil. „Nemám zájem. Nikdy jsem svou budoucnost znát nechtěl, nechci ji znát ani teď,“ uslyšela ode mne. Nelíbilo se jí to. Ani trochu. Navázala na začátek své přesvědčovací akce, prakticky zopakovala to, co už řekla, a pak dodala: „Pokud nemáte peníze, nebo je vám líto je za tuhle moji službu vydat, nevadí. Udělám vám nabídku. Klidně mi zaplaťte stravenkou.“
Nedivte se, že mě to šokovalo. „Stravenkou? V jaké hodnotě? A jak víte, že mám nějaké stravenky?“ Pohodila hlavou: „Skoro všichni je mají, ne? A v jaké hodnotě? To je jedno, v takové, jaké máte a jakou mi dáte.“
V té chvíli si zřejmě myslela, že vyhrála. Omyl. Já skutečně žádnou svou budoucnost znát netoužím, na kouzla a čáry nevěřím. Dokonce mě nezajímají ani horoskopy. Pokud si už nějaký denní zcela výjimečně přečtu, pak jedině pozdě večer nebo až na druhý den. Abych zjistil, co všechno mě mělo potkat a samozřejmě nikdy nepotkalo.
„Máte smůlu, paní,“ řekl jsem té pouliční vědmě. Slyšela to nerada, v obličeji poněkud zbrunátněla. „Ruku vám nepodám, peníze nedám a stravenku raději projím,“ prohlásil jsem. Když jsem odcházel, křičela za mnou na celou ulici, že mě stejně čeká něco ošklivého a že si to zasloužím.
Sotva jsem se po obědě vrátil do práce, přepadla mě tam jedna z mých oblíbených kolegyň: „Člověče, víš, co se mi stalo? Nechala jsem si věštit z ruky.“
„Já vím. Za peníze nebo za stravenku?“ zeptal jsem se. Udiveně na mě pohlédla: „Jak to víš? Za stravenku. Ale za ten jeden vynechaný oběd to stálo, jsem klidnější. V životě mě čekají už jen samé pěkné a příjemné věci. Chceš vědět jaké?“ Nechtěl jsem. A představte si: kolegyně se kvůli tomu málem urazila.
Žádné komentáře:
Okomentovat