V práci chodíváme kouřit na takový poměrně příjemný dvorek. Tentokrát to nešlo. Venku pršelo, po sedmé hodině večer už byla tma jako v pytli, hrom burácel o sto šest a oblohu co chvíli křižovaly ohnivé blesky. Zkrátka výjev jako z nějakého hororu.
Nikotinu chtivá kolegyně potahovala z cigarety v průjezdu a klepala se strachem. Při dalším ohromném blesku a silném zahřmění se v tom průjezdu s otevřenými vraty snažila ukrýt v mělkém výklenku tvořeném dveřmi.
„Taky se schovej, ať tě to nezabije,“ nabádala mě. Na můj smích zareagovala ještě vystrašenějším hlasem. „Četla jsem, že dlouhé průjezdy jako je tento, bývají nebezpečné. Blesk do nich vnikne raz dva,“ třásla se.
Začalo mě to bavit a tak jsem jí řekl: „Mě žádná škoda nebude, ale ty si dej bacha. Kousek tě přečnívá.“ Není žádný drobeček. Snažila se do dveřního výklenku vtáhnout i zbytek svého břicha, leč marně.
Evidentně kouřila co nejrychleji. Přitom mě seznamovala se svými dalšími kdesi vyčtenými poznatky o nebezpečnosti a záludnosti blesku. „Taky bys měl vědět, že chodit ven i po skončení bouřky je hodně nebezpečné. Blesk je pořád tam kdesi ve vzduchu a reaguje na živočišné teplo. Představ si, že ho můžeš přitáhnout až na vzdálenost čtyřiceti kilometrů,“ snažila se mě ohromit.
Nepovedlo se jí to. A můj smích se jí vůbec nelíbil. „Jsi stejný jako jiní chlapi. Ze všeho si děláte jen srandu,“ vyčetla mi a na chvíli se zapomněla. Z výklenku mi ukázala o něco víc než to své vyčuhující břicho.
„Srandu? Kdo si tady dělá srandu?“ snažil jsem se bránit. „Pokud je něco skutečně sranda, pak ty tvoje bleskové teorie. Jsou fakt k popukání,“ uslyšela ode mě. Cítila se dotčená. „Nevím, proč mi nevěříš,“ řekla zklamaně a vydala se směrem k chodbě vedoucí z průjezdu na pracoviště.
„Jo, a až taky půjdeš, nezapomeň tyhle dveře z průjezdu do chodby pořádně zavřít. Ten blesk si prý najde jakoukoli volnou cestičku. Nerada bych se dočkala, aby nás navštívil uvnitř,“ zvýšila kolegyně hlas a práskla za sebou dveřmi.
Já je o něco později zavřel taky. Potichu, bez prásknutí a vůbec ne kvůli strachu z blesku. Nesnáším totiž průvan.
1 komentář:
Já se taky bojím bouřek. Ale jinak jsi ji hezky vystrašil.
Okomentovat