Párkrát jsem se přistihl, že přes sebevětší snahu si na něco nemůžu vzpomenout. Tu se mi z hlavy jaksi vypařilo nějaké to slovo, tam zase (což je mnohem horší) pro změnu jméno. Více či méně důležité.
Znervózňuje mě to. Pokaždé, když na tenhle problém narazím, začnu přemýšlet a ptát se sám sebe: Začíná se takhle projevovat stáří? Může za to opotřebovaný mozek? Alkoholem definitivně zlikvidované buňky, které mi daly sbohem po mnohých oslavách či zcela bezdůvodných pitkách? Jak to všechno bude pokračovat? Dá se tenhle nepříjemný proces nějak zastavit? Nebo alespoň přibrzdit?
Zatím rozhodně nejde o žádnou tragédii. Přesto mi moje hlava čas od času připomíná ementál - s těmi jeho nepravidelně rozmístěnými děrami v jinak zachovalé a kvalitní sýrové hmotě. Podivné přirovnání, že? Taky si říkám.
Mladí s největší pravděpodobností vůbec nevědí, o čem je řeč. Zatím. Lidé od určitého ročníku narození však zřejmě přinejmenším tuší, co mám na mysli.
Konce života se nebojím, ze své smrti žádný strach nemám. Ale toho, že postupně přijdu o paměť, že mi z ní jednoho dne nezbude vůbec, ale vůbec nic, se děsím. Jsou totiž vzpomínky a zážitky, o které bych přijít nechtěl. Za žádnou cenu.
Člověk má i v těch nejhorších věcech, problémech, potížích hledat to dobré, příjemné, přínosné. Pozitivní. Tak usilovně pátrám. A docházím k tomu, že díry v hlavě nejsou děrami v ementálu. Zatímco sýr s nimi nic dělat nemůže, člověk s těmi svými ano.
Proto jdu trénovat a posilovat paměť. Okamžitě
1 komentář:
milý Jardo protože mi pruzkumníček napověděl,že že jste ke mě nakouknul dovolila jsem si kouknutí opětovat a musím říct,že už dlouho jsem si nikde tak dobře nepočetla dnešní trend blogování se zvrhlo na psaní deníčku typu ráno jsem vstala,pak uvařila a šla spát a podobné duchaplné zprávy ze života ale vaše článečky jsou suprovní a určitě s dovolením budu asi nakukovat častěji a co se týče ementálu já osobně mám pocit,že hmotu jak mluví můj drahouš z hulení už žádnou nemám zbyla jenom ta díra a i když mě z toho často bolí nohy bo se nachodím než si vzpomenu to neřeším bo mám dobré zázemí co myslí za mě a jak je malér sem zobliga
Okomentovat