Jeho nejoblíbenějšími pohádkovými postavami v dětství byli kouzelný dědeček a zlatá rybka. Obdivoval na nich jejich dobrotu a lehkost, s jakými pokaždé plnili jakákoli, i ta nejneuvěřitelnější a sebetěžší tři přání.
Později, už jako dospělý, si na ně mockrát vzpomněl. Škoda, že neexistují ve skutečnosti, že po nich nemůžu nic chtít, říkával si. Napadalo ho to čím dál častěji. Přímo úměrně počtu hysterických výstupů jeho hašteřivé manželky a přibývajících návštěv zákeřné tchyně. A taky stupňujících se schválností, které mu dělal závistivý soused.
Muž zašel dokonce tak daleko, že si opatřil rybářský lístek a dlouhé hodiny vysedával u vody. Taky začal chodit do lesa. Bezcílně tam bloumal a pozorně se rozhlížel po pařezech. Jenže na žádném nikdo nikdy neseděl. Až jednou...
„Jsem kouzelný dědeček, dneska mám narozeniny a splním ti tři přání,“ uslyšel z pařezu od člověka, jemuž snad nebylo ještě ani šedesát. Takhle to v pohádkách nechodilo, uvědomil si. Proto odvětil: „Já zase hloupý Honza a jdu do světa na zkušenou.“ Mladý dědeček se zakabonil. „Nedělej si legraci. Svou nabídku víckrát opakovat nebudu.“
Za zkoušku nic nedám, řekl si muž v duchu. Nahlas se pak dědovi omluvil. „Fakt si můžu něco přát?“ zeptal se poté opatrně a poněkud nevěřícně. Dědeček přitakal. „Můžeš. Jenže tě musím na něco upozornit. Všechno, co budeš chtít, dostane i tvůj soused. A hned dvakrát.“
Hodně divnej děda, blesklo mužovi hlavou. „Divnej možná jsem, ale kvůli tobě tady svůj drahocenný čas zbytečně ztrácet nehodlám. Čekají na mě i jinde,“ odvětil kouzelný dědeček. „Tak ven s tím,“ popoháněla podivná pohádková bytost muže.
Ten si přál nejprve milenku. Hezkou, příjemnou a hlavně němou. „Máš ji. Ale soused má dvě,“ konstatoval děda. Pak chtěl bazén plný šampaňského. „Je napuštěný před tvým domem. Soused má na zahradě dva,“ upozornila ho pohádková postava. Přišlo na třetí přání. „Dědo, víš co? Chci zbourat půlku svého baráku,“ vyhrkl. Dědeček pokýval hlavou a z ničeho nic se z pařezu vypařil.
Divný přelud, pomyslel si muž a šel domů. Před jeho napůl zbořeným barákem stála manželka, hleděla směrem k novému bazénu a nešťastně lomila rukama. Beze slov, jen posuňky, se ji snažila utěšovat jakási krásná mladá dívka. Vedlejší dům zmizel. Soused se evidentně upíjel obsahem jednoho ze dvou svých bazénů. Ve druhém se spokojeně koupaly dvě nádherné ženy.
Žádné komentáře:
Okomentovat