Blahopřání

úterý 21. července 2009

DĚTI ZA RODIČE NEMOHOU


Přišel mi mail. Plný zloby, zášti, nenávisti, polourážek, slovního napadání a podobných věcí. Po jeho přečtení mě napadlo: kdyby jen polovina těch vlastností obsažených v onom elektronickém dopise uměla zabíjet, tak jsem na místě mrtvý.


O co šlo? Před více než rokem jsem na svém bývalém blogu publikoval článek nazvaný „Rodiče ubližují dětem. Jmény.“ Snažil jsem se udělat si smutnou legraci z toho, jak neuvěřitelná křestní jména dostávají někteří potomci. Hlavně ti s typicky českými příjmeními. Bylo tam i poměrně dost příkladů.


Příspěvek od té doby přečetly tisíce lidí. Někteří na něj zareagovali pochvalně, jiní do svých komentářů přidali další ukázky. Nenašel se jediný, kdo by se vyjádřil negativně, nesouhlasně.


Až teď. Onen autor mailu s typicky českým příjmením mě kromě jiného napadl, že na internetu ubližuji a škodím jeho synovi i celé rodině. Neurvale požadoval vysvětlení, proč to dělám a trval na nápravě. Na jedno však ve svém rozčilení zapomněl: uvést, o co konkrétně vlastně jde.


Napravil to v dalším mailu. Tentokrát pro změnu přesyceném arogancí. A já si na to jméno jeho potomka uvedené v článku vzpomněl. Křestní byla hned dvě a obě poměrně exotická. Už tenkrát, při psaní článku, jsem nad nimi nevěřícně i nechápavě kroutil svou opotřebovanou hlavou.


Udělat totéž teď by bylo zbytečné. Při korespondenci s otcem dítěte jsem totiž leccos pochopil. Článek jsem z blogu stáhl, v mailu se tomu muži omluvil (i když sám pořádně nevím za co) a popřál jemu i jeho synovi v životě jen to nejlepší.


Zvlášť kluk to bude zřejmě hodně potřebovat. Děti totiž za své rodiče nemohou. A vybírat si je už vůbec ne.

2 komentáře:

PLAMÍNEK řekl(a)...

Já si ten článek pamatuju. To by mi teď ještě scházelo, aby mně někdo něco takového napsal. Momentálně jsem na tom tak, že mě vytočí každá maličkost. Asi bych nebyla schopna být objektivní. Pravděpodobně bych mu odpověděla v podobném stylu. Přeju ti jen samé pozitivní maily.

S.aba řekl(a)...

známí mé známé se jmenují Plíškovi.svému synovi chtěli dát tvrďácké jméno- vzhledem k příjmení. Richard - to bylo to pravé chlapské - jenže ted mu neřekne nikdo jinak než "Rišaplišek" ....a pak si vyber :-)