Večírek na rozloučenou s kolegou ze zaměstnání, jehož nedávná svatba za pár dnů odvane kamsi na druhý konec republiky. Pivo teče proudem, číšník se činí. Vedle našich ještě nedopitých půllitrů se objevují plné.
„Všimli jste si? Ten číšník vypadá jako starší bratr jednoho brněnského herce,“ prohodí kdosi. Několik účastníků večírku to očividně zaujme a při příští dodávce pěnivého moku si hledí víc číšníka než svých nápojů.
S kolegyní jsme poměrně sehraná dvojice. Nenápadně na sebe mrkneme. „Nevypadá. Je to Igorův bratr,“ řeknu sebejistě. „Jasně. A jmenuje se Alexandr,“ podpoří moje tvrzení kolegyně. Překvapivě se neozve ani jediný pochybovačný hlas.
Než se vrátím z nezbytné návštěvy jistého hospodského zařízení, účastníků večírku přibude. „Víš kdo nás tady obsluhuje?“ ptá se mě jeden z opozdilců. „Vím,“ řeknu, a pro jistotu dodám i jméno. Tazatel je očividně zklamaný. Rozhlíží se, koho jiného by tou bombastickou zprávou ohromil.
Netrvá dlouho a číšníkovu uměle vytvořenou totožnost znají všichni. A nejen to. Dokonce začínají používat i jeho křestní jméno. „Ten Saša začal dobře, ale teď už přísun piva poněkud vázne,“ postěžuje si můj soused nad svým dlouho prázdným půllitrem.
Sašovi jako by ubývaly síly. Navíc je čím dál víc nevrlý a protivný. „Asi ho štve, že mladší brácha je poměrně známý herec a on tady musí pinglovat,“ zazní v salonku.
Hodinu před zavírací dobou přichází Saša z výčepu s lístkem plným pivních čárek v ruce. Zajímá ho, jak to bude s placením. Pár lidí to vzdává a nechává se zkasírovat. Jiní věří, že se ještě nějakého toho piva dočkají.
Před půlnocí je to v lokále jako u Suchánků. Číšník Saša definitivně zapečetil pípy a začíná se věnovat plnění své kasírtašky. Platím jako předposlední a ptám se, kolik zůstává na účtence piv. „Šestadvacet,“ ohromí mě číšník. Já jich měl šest, zbývající dosud neplatící kolega o dvě méně.
Odcházím z večírku bohatší o dva důležité poznatky. Manipulovat s lidmi je poměrně snadné. A s počtem pivních čárek na společné účtence ukryté kdesi za výčepem ještě snazší
Žádné komentáře:
Okomentovat