Jediný ranní pohled z okna mi někdy dokáže pokazit skoro celý den. Tak jako dnes. Nemám rád onu olověnou barvu oblohy, z níž crčí slabší či silnější provazce deště. Působí na mě depresivně, obírá mě hned po probuzení o spoustu energie.
O co hezčí a příjemnější jsou rána, v nichž člověka vzbudí laskavé a hřejivé sluneční paprsky a obloha je azurově modrá, bez jediného mráčku. Člověk vstává s chutí, je plný energie a těší se na každou minutu začínajícího dne.
Já vím: nosím dříví do lesa. Každé roční období dříve nebo později skončí a vystřídá je jiné. Podzim má taky něco do sebe. Třeba to, že vytváří z listů na stromech díla, která nedokáže napodobit sebelepší umělec. Jenže já podzim jaksi nemusím, je pro mě obdobím, bez něhož bych se obešel.
Na rozdíl od jara. Na ně nedám dopustit. Kdyby bylo živé, tak se do něj zamiluju tak, že úplně ztratím hlavu. Jaro je jedinečné a nenapodobitelné. Hlavně svými vůněmi a darem života. Mít tu moc, zařídím, aby bylo jaro pořád.
Tu moc bohužel nemám. Letošní jaro je dávno pryč, léto končí a za dveřmi už nedočkavě přešlapuje podzim. Z kapes nedočkavě vytahuje ty své odporné plískanice a škodolibě mi je ukazuje. Nevím jak to dokázal, že jednu propašoval už do dnešního rána.
Nedá se nic dělat. Předčasný uplakaný podzimní den nějak přežiju. A budu věřit, že babí léto ten nepříjemný podzim za pomyslnými dveřmi udrží co nejdéle.
3 komentáře:
Téda Jardo, dneska jsem se na terase zamyslela přesně takovým způsobem. Obloha se mění, už není tak modrá, spíš leze do bíla. Ale já podzim miluju. Ty listy a barvy...Hezké.
Souhlasím Jardo. Akorát, že na podzim se mi dobře přemýšlí...
Letně zdravím-dnes je ti určitě usměvavě, slunce peče silným výkonem. asi to tak jako ty s ročními obdobími přesně rozdělené nemám, občas se mi zrovna to jaro nějak nevyvede... jen vnímám, že jaro i podzim jsou pro mě obdobími změn. těšit se nebo bát? uvidíme, uvidíme. krásný podzim, papa ira
Okomentovat