Už je to zase tady. Z oken bytů i střech domů budou létat petardy a v rukou lidí pro změnu bouchat zátky od sektů. Silvestr. Poslední den v roce, den oslav příchodu nového roku. Ač se to možná bude někomu zdát neuvěřitelné, nepochopitelné a třeba i nenormální, existují lidé, kteří silvestra vůbec neslaví. Je pro ně jen jedním z dlouhé řady obyčejných dní v roce.
Osobně znám takové dva. Jeden z nich si už dávno užívá důchodu a tvrdí, že v jeho věku je nesmysl lít do sebe alkohol, opíjet se a slavit jeden, navíc poslední den v roce. Proč bych měl jásat nad něčím, co končí? Proč bych se měl rozplývat nad nějakým novým letopočtem v kalendáři, který mě upozorňuje, že jsem zase o rok starší? říkává onen moudrý důchodce. A taky dodává, že ve svém věku raději oslavuje každý nový den, protože neví, jestli nebude jeho poslední.
Druhý ignorant silvestra nemá svůj důchodový věk ještě ani na dohled. Poslední den roku tráví zásadně doma. Bez alkoholu, televizního programu i bez typických silvestrovských chlebíčků. Místo nich sahá v ten den po knize. Na silvestra se opíjejí jen amatéři, a hlavně – já už mám dávno odpito, nestydí se přiznat svůj poměrně dávný pobyt v léčebně.
Tvrdí, že s minerálkou v ruce oslavuje až na Nový rok dopoledne. Svou čistou, od alkoholu nebolící hlavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat