Nemám je rád. Nesnáším je. Dokonce se dá říct, že je nenávidím. Jsou zbabělí, zlí a nenávistní. Říkám si, že pisatelé anonymních dopisů či vzkazů nemohou být tak úplně normální. Proč to dělají? Co z toho mají? Dosahují snad při svém psaní, popřípadě lepení písmenek jakéhosi úchylného duševního orgasmu? Dosahují jej i později, při pomyšlení, jak se adresát jejich výplodu trápí a jak trpí?
Existují anonymy řekněme klasické, určené manželům či manželkám.
„S těmi svými parohy už brzo neprojdeš dveřmi.“
„Jestlipak víš, kde je teď tvoje manželka a co dělá?“
„Ten tvůj chlap si pěstuje harém a tebe má jen za kuchařku“.
To je jen pár příkladů, jak mohou některé z nich vypadat.
Jsou i jiné anonymy. Vyvolané závistí, posílané do firem nebo taky policii.
„Podívejte se mu pod prsty. Kde vzal peníze na přepychový dům, drahé auto a exkluzivní dovolené?“
„Ten prasák zneužívá své postavení a obtěžuje podřízené ženy.“
„Chodí každý večer do toho a toho klubu a leští tam svými holými kozami barový pult.“ Další příklady anonymů, nad nimiž se slušnému člověkovi zvedá žaludek.
Jenže u anonymu nemusí chybět podpis, a přece jím je. Vezměme si takové diskuze pod nejrůznějšími články na internetu. Všichni ti Kájové Novákové, Antikomunisté, Komunisté, Bijci cikánů, Mírotvůrci či jak si ještě říkají, jsou v podstatě taky anonymové. Kdyby se museli podepsat a nedej bože pro ně ukázat tvář, reagovali by úplně jinak. Pravděpodobně vůbec.
Nemám rád anonymy a nikdy je mít rád nebudu. V životě jsem žádný nenapsal ani nenapíšu. To vím jistě. Nemám rád anonymy v jakékoli podobě. I proto je v tomhle blogu moje pravé jméno s mou nefalšovanou fotografií. Ti, kdo mě znají osobně, to mohou potvrdit.
1 komentář:
Jo vono být otevřený se nenosí, a být otevřený chudý - exekuovaný to je drzost. Jo tak sem drzej a říkám co si myslím. Žít v týhle zemi je čím dál míň k žití. Ale pro naše potomky hodlám bojovat, takže Vážení pánové finanční mafiáni a jejich přisluhovači - máte problém.
Okomentovat