ZDROJ VÝDĚLKU? TĚLO

Třicetiletá Simona byla moc pěkná ženská. Mohla se chlubit tvary, které přitahovaly většinu mužských očí jako magnet. Hlavně na nudistické pláži, kam v létě často a ráda chodívala. Teď však byl prosinec a oblečená krasavice seděla v ušáku u roztopeného krbu v obývacím pokoji. Víc než oheň ji zahříval skvělý pocit. Nečekaně, rychle, a hlavně hodně snadno totiž vydělala pět tisíc korun.

Před necelými dvěma hodinami u nich doma zazvonil Robert. Manželův kolega z práce. Vnutil se dovnitř, chvíli na Simonu hleděl a pak to vybalil: „Nechceš si vydělat tisícovku?“ Když ženě řekl za co, horlivě přikývla. A pak mu svá odhalená přebujelá ňadra rozvlnila před obličejem. S uspokojením zaregistrovala, že muž z toho začal málem šilhat.

„Jestli sundáš i ten zbytek, tak ti dám ještě jednu,“ uslyšela mužův vzrušený hlas. Nerozpakovala se. Džíny i kalhotky byly v mžiku dole. „Simono, ty jsi bohyně krásy. Neuvěřitelná a nádherná bohyně,“ polykal nasucho manželův kolega. A pak vyslovil své třetí přání. Za další tři tisícovky.

Tentokrát už žena zaváhala. Ukázat své půvaby je jedna věc, ale být mu po vůli? Jenže tři tisíce jsou tři tisíce. Kde k nim jinak tak rychle a snadno přijdu? uvažovala. Moc dlouho ne. Touha po penězích potlačila veškerý zbytek rozpaků i studu. „Mám pět tisíc a nakonec to ještě bylo poměrně příjemné,“ konstatovala teď u krbu, když ji vinné bublinky příjemně šimraly na patře.

V zámku dveří zarachotil klíč. Manžel se vracel domů ze služební cesty. Láskyplně manželku objal a políbil, pak si pochutnal na večeři. „Nebyl tady Robert?“ zeptal se, když dojedl. V Simoně hrklo jak ve starých hodinách. „Ne,“ rozhodla se zapřít třeba i nos mezi očima.

Po další manželově větě v ní hrklo ještě víc a srdce jí poskočilo kamsi do neznáma. „Budu si to s ním muset vyřídit. Slíbil, že dnes vrátí pět tisíc, které jsem mu před týdnem půjčil,“ prohlásil novopečený paroháč.